Zillertal
Délka sjezdových tratí: 60+150+12 = 222 km
Počet sjezdovek: 19+42+6 = 67
Počet kabin, sedaček a vleků: 24+63+71 = 158
Celková délka běžeckých tratí: 73 km
Celková hodinová kapacita: 256560 os./hod.
Nadmořská výška střediska: 560 - 3250 m
Převýšení lyžařského areálu: 2690 m
Uměle zasněžované tratě: 294 km = 132%
Svahy Zillertalu v srdci tyrolských Alp jsou
doslova napěchované sjezdovkami, shluknutými
do tří velkých houpaček (Hochfügen-
Hochzillertal, Zillertal Arena a Ski
Zillertal 3000) a několika menších center.
Střediska s hlavními nástupními lanovkami
- Kaltenbach, Zell am Ziller a Mayrhofen -
jsou od sebe ani ne půl hodiny po silnici.
Přestože má Zillertal nejlepší předpoklady
pro masový turismus, tak si jako v továrně
na lyžařskou zábavu připadat nebudete.
Údolí odbočuje jižně z Inntalu, páteře Tyrolska,
a zařezává se do dvouapůl- až třiapůltisícových
hřebenů s loukami na svazích
a ledovci na vrcholech. Jeho geografickým
i skutečným centrem je rušné letovisko Mayrhofen,
ale v podstatě celé údolí je souvisle
pokryto městečky a vesnicemi.
Nejkompaktnější a nejbližším areálem
je Hochzillertal, nabitý prostornými pravidelnými
svahy pro carvery-náruživce i -pohodáře,
kam lifrují lyžaře hned dvě kabinky
z Kaltenbachu. Malým horským kotlem
s příjemnou červenou a freeridovými odskoky
se dá přejet až do Hochfügenu se dvěma
šťavnatými černými a také vděčnou, sněhově
jistou červeno-modrou dálnicí pod Pfaffenbühelem
(2 330 m). Celý areál je modernost
sama, už gratis garáž v Kaltenbachu je
znamením, kde je posazena laťka komfortu
návštěvníka.
Nejrozsáhlejší sítí sjezdovek se chlubí Zillertal
Arena, obývající západní svahy nad
Zell am Ziller, odkud sjezdovky zabíhají přes
Gerlos, Königsleiten až po Hochkrimml.
Pestré vyžití na řídce zalesněných červených
sjezdovkách nabízí už Zell, parádní ležérnější
svezení na pláních je nad Königsleitenem,
na Hochkrimmlu se to přímo mile modrá.
V součtu je to 160 „houpačkových“ kilometrů,
napřáhnutých tak, že z jednoho konce
arény na druhý a zpět se to za celý den stihne
jen tak tak.
Kdo je náročnější na sklon svahů, oblíbí
si spíš Mayrhofen. V kotli pod Horbergem
jsou vysázeny nešizené červené i peprnější
černé, včetně nejprudší, 78% stěny Harakiri
v Rakousku. Další sjezdovky (převážně
už „rodinné pohodovky“) se odtud rozbíhají
po jižních svazích Penkenu a Rastkogelu
a odtud dále na trochu osamocenější
Eggalm (výborné červené, byť je jich jen
pár). To vše na konci údolí završuje ledovec
Hintertux, terénně svižná sněhová pojistka.