Saalbach Hinterglemm

Trumfy lyžařského areálu nad typicky rakousky malebnými, ale živými lyžařskými letovisky Saalbach a Hinterglemm s 200 km propojených sjezdovek spočívají v převážně náročnějších a dlouhých tratích a nadprůměrně pohodlném přepravním parku. Nadmořská výška vrcholů olizuje dvoutisícovou hranici a kvalitu sněhu ohrožují i četné jižní svahy. Hlavním centrem je Saalbach s bohatým aprés-ski životem a nástupními stanicemi lanovek přímo v centru města.
Lyžařský areál je rozmístěn po svazích po obou stranách údolí s městečky Saalbach a Hinterglemm. Na oba vyrážejí četné lanovky a sjezdovky obepínají obě letoviska v celkem kompaktní síť, kterou lze v jednom směru procestovat „bez sundání lyží“. Jižní stráně mají mnoho kratších sjezdovek v horních partiích svahů, severní stráně nabízejí především delší sjezdovky z vrcholu až na dno údolí. Ze severních vrcholů Schattberg a Zwölferkogel padají tři nejvýznamnější černé sjezdovky a závodní trať Světového poháru. K oblasti náleží ještě středisko Leogang, které je s ní lanovkami plně propojené. Mnoho sjezdovek je ještě o něco náročnějších, než jak jsou značené - nejspokojenější tu proto budou středně nároční až nároční jezdci.
Z centra Saalbachu vyjíždí kabinková lanovka na vrchol Schattberg Ost s impozantní černou non-stop sjezdovkou Nordabfahrt. Po bezlesém východní svahu Schattbergu roluje široširá červeno-modře značená a poměrně svižná dálnice Limberg s několika variantami a pomalejší 4sedačkou, od jejíž dolní stanice lze pokračovat do údolního Vorderglemmu a odtud na protější, jižně orientované svahy a dále do Leogangu. V oblasti Schönleiten kolem vrcholu Wildenkarkogel dominuje klasická široká červená lesní dálnice podél horního úseku kabinky a souběžné 6sedačky. Z vrcholu spadají i velmi svižné modré varianty směrem k Leogangu. Hlavní vrchol jižních svahů - Kohlmaiskopf - nese poctivě červené a konstantně skloněné ranveje s jen občasnou terénní nerovností, jimž kraluje závodní trať z mistrovství světa 1991 (WM-Strecke). Nevýhodou je, že výjezd obstarává poměrně nepohodlná pulzační kabinková lanovka. Široká, modře značená, ale spíše středně strmá trať spadá podél moderní kabinkové lanovky z vrcholu Bernkogel.
Ani v Hinterglemmu není o sportovní tratě nouze. Po západním svahu Schattberg West klesá v širokých, ostře řezaných serpentinách strmější červená trať Westabfahrt a po severovýchodním svahu Zwölferkogel roluje široká, strmá a proměnlivá černá Weltcup-Strecke, která od mezistanice níže přechází v červený slalomák WM-Abfahrt. Jen po jižním úbočí spadá několik pohodovějších, modře značených, ale spíše středně strmých dálničních variant podél 6sedačky Zehner. Po velmi strmém severním úbočí do Lengau míří legendární černá Zwölferkogel-Nordabfahrt. Pohodověji laděné jsou jižní úbočí nad Lengau, kam stoupá moderní kabinka. Rychlé, modře značené dálnice s expresními 6sedačkami spadají z vrcholů Spieleckkogel a Reichkendlkopf, dojezd do údolí je celkově mírný s trochu svižnějším dojezdem. Z vrcholu Reichenkendlkopf lze pohodlně odtraverzovat směrem na Reiterkogel, kde se nachází široká, přímá a modře značená, ale pocitově spíše červená, dálnice Familienabfahrt s 8sedačkou a ze samotného vrcholu Reiterkogel se vine točivá a členitá modrá trať Eibingabfahrt.
Nad Leogangem se hlavní červené, široké a lehce proměnlivé tratě soustředí pod vrcholy Grosser a Kleiner Asitz - vždy obsloužené moderními a expresními sedačkami. Podél horního úseku páteřní kabinky z Leogangu spadá vděčná, široká a svižná modrá, která do údolí pokračuje v červené i černé variantě.
Hlavní tahy jsou až na výjimky obsloužené expresními, často krytými a nejnověji i vyhřívanými sedačkami, pomalé neodpojitelné sedačky nebo vleky jsou výjimkou. Celý cirkus lze pohodlně a tzv. bez sundání lyží projet proti směru hodinových ručiček (Saalbach - Schattberg Ost - Vorderglemm - Leogang - Kohlmaiskopf - Hochalm - Zwölferkogel - Schattberg West - Saalbach) - sjezdovky dojíždějí přímo do stanic lanovek, jediný a krátký přechod silnice je v Saalbachu k sedačce Bernkogel.