Sestriere

Savojské středisko Sestriére, pořadatel zimní olympiády 2006 a vzezřením „Francouz“, vybudoval ve 30. letech 20. století automobilový magnát Agnelli. Jde o sice nijak pohledné, ale funkční srdce největší lyžařské houpačky v Itálii, šnekovitě se táhnoucí přes Sauze d’Oulx, Sansicario, Cesanu a Claviere až do francouzského Montgenevru. Mohutně dominují krásné, dlouhé červené sjezdovky v modřínovém lese, ty hlavní bývají obsluhovány rychlými, ale nekrytými sedačkami. Ani pokrytí děly není tak plošné jako v Dolomitech.
Chapadla sjezdovek Mléčné dráhy se roztahují po vrcholcích Monte Sises (2 600 m), Motta (2 823 m), Fraiteve (2 701 m) a Colle Bercia (2 290 m) a svými konečky zasahují až na francouzské území (Montgenévre). Lyžařská oblast čítající 400 km sjezdovek byla snad pro svou hustou síť vleků a tratí pokřtěna Mléčná dráha (Via Lattea). Směle tak konkuruje francouzským velikánům, aniž by byla chudší o typicky italské devizy - nižší ceny a precizní péči o sjezdovky. Vysoké procento „nekonečných“ červených sjezdovek, vinoucích se po pláních i v modřínových lesích, nejvíce osloví náročnější lyžaře, kteří toho rádi „hodně“ najezdí. Sportovnější jezdci se vyžijí na prudkých sjezdovkách nad hotelovou stanicí Borgata nebo v Sansicariu, romantičtější povahy se mohou „schovat“ do příjemně ospalého Claviére. Celou Mléčnou dráhu od Sestriére až po Montgenévre stihnete projet během dne sotva jedním směrem, pro lyžaře-průzkumníky je tedy lepší ubytovat se někde „uprostřed“ pavučiny tratí, odkud mohou vyrážet každý den do různých středisek.