Schnalstal - Val Senales

Na jižní straně Ötztalských Alp, zhusta zaledněných, leží nejlepší italský celoroční ledovec pojmenovaný podle jihotyrolského údolí, z něhož je zpřístupněn – Schnalstal/Val Senales. V dlouhém, řídce obydleném údolí s jediným hotelovým resortem Kurzras/Maso Corto u stanice visuté kabiny se tento ledovec zdá být na konci světa, ale zdání klame...
Visutá kabina se po strmém jihozápadním úbočí Grawandu za 6 minut vyšplhá na vrcholek ledovce. Kromě prostorné restaurace, vyhlídkové terasy a malé Ötziho galerie je tu ve výšce 3 200 m n. m. i nejvýše položený hotel v Alpách (s bazénem i saunou).
Z Grawandu stéká širokánský a nahoře poměrně strmý ledovec využitý pro červené až modré carvingové ranveje, obsluhované 4sedačkou (Grawand) a dvojicí dlouhých kotev (Finailjoch). Níže pak ledovec proudí k jezeru Gletschersee (opět červená a modrá varianta tratě), odkud se je možné vrátit na Grawand anebo vystoupat dvousedačkou po protilehlém jižním svahu k vrcholku Hintereis. Zdejší prvotřídní červené tratě jsou schnalstalskou jedničkou, zejména v kombinaci s posezením na horské chatě Bella Vista čili Krásná vyhlídka (hádejte, jak k tomuto jménu přišla!). Z Gletschersee se dá pokračovat divokou soutěskou po užší, ale svižné „pašerácké“ cestě ke kryté 4sedačce Teufelsegg s další krásnou červenou a černou tratí s převýšením 600 m anebo až dolů do Kurzrasu. Ještě liduprázdnější bývá dvousedačka Lazaun, putující z Kurzrasu po zalesněném svahu na opačnou stranu než kabina – červená a modrá sjezdovka s 431m převýšením svým profilem připomínají špindlerovské. Kromě lyžování se můžete vypravit po Ötziho stopách do archeoparku v níže ležící vesničce Unser Frau, kde se nachází také náš hotel Rainhof, líčící interaktivně život tehdejších obyvatel, anebo do bolzanského archeologického muzea, kde uvidíte Ötziho okénkem v mrazicím boxu na vlastní oči.
Údolí je prokazatelně obydlené už tisíce let a stejně staré jsou i přechody ledovců pastýři, kteří hnali své ovce z vyprahlého Schnalstalu přes sněhová a suťová pole ve třítisícových výškách na severní, dnes rakouskou stranu hřebene se šťavnatějšími travnatými pastvinami. Tuto cestu použil před pěti a půl tisíci let i legendární Ötzi, než jej šíp vyslaný neznámým nepřítelem poslal na cestu na věčnost. Jeho tělo skolené poblíž Hauslabova sedla dokonale mumifikoval přibývající sníh, až jej po odtátí ledovce před 17 lety objevili náhodní turisté.
Ani archeologická senzace ale neproměnila Ötziho „domovské lyžařské středisko“ v turistický lunapark, naopak jde o jeden z nejméně rušných ledovců v Alpách. Zdejších pětatřicet kilometrů sebeatraktivnějších sjezdovek osamocených uprostřed hor – nejbližší další lyžařská střediska leží nejméně hodinu odsud – zkrátka neláká běžnou návštěvnickou masu, ale spíš znalého fajnšmekra.