Arabba - Civetta

Arabba
Lyžařské srdce Arabby tepe na členitém skalnatém severním svahu Porta Vescovo. Když jej lyžařští Bohové tvořili, ponechali ve vrcholovém hřebeni úzkou rozsedlinu, skýtající prostor pro stanice lanovek. Odtud je úchvatný „dopingový“ výhled na mohutný severní svah Marmolady s ledovcem. Dolů pak rolují četnými úžlabinami mezi skalami namáhavé, ale krásně členité sjezdovky od klidnějších červených až po černočerné. Hned úvodní sjezd poměrně širokým, asi tři sta metrů dlouhým, ale strmým skalním trychtýřem je prověrkou kondice, díky vyrůstajícím boulím zejména odpoledne. Zde se chapadla sjezdovek roztáhnou, přičemž ta černá z nich se brzy náhle lomí a propadají mezi skalami. Před dojezdem do Arabby je zmírňuje občasná rovinka. Červená varianta ve vrchní partii v mírném sklonu kopíruje kabinkovou lanovkou, od její mezistanice už padá strměji, i když s četnými ploššími úseky. Svah z Porta Vescovo je severně orientovaný a poměrně stíněný, díky čemuž tu prašan vydrží výrazně déle než v okolních střediscích - do poloviny března se na něj lze téměř spolehnout. Od mezistanice směrem k průsmyku Padón jezdí ještě dvě sedačky s mírnými až rovinatými modrými sjezdovkami, do samotného sedla pak strmě stoupá starší dvousedačka. Odtud se lze po jižním svahu s příjemnou červenou tratí dostat až na úpatí Marmolady.
Cesta k nejvyšší hoře Dolomit vede z malé hotelové vísky Malga Ciapela. Ve třech sekcích dobude visutá a odvážně vedená kabinová lanovka vrchol Punta Rocca (3 269 m), druhý nejvyšší na Marmoladě. Sjezd z Marmolady začíná příjemně červeným, ale jen středně širokým sjezdem k mezistanici ve 2 900 m n. m. a odtud pak serpentinovitě až pod sedlo Fedaia a dále velmi mírně a dlouze podél dvou vleků až do Malga Ciapely. Malé válečné muzeum v poslední mezistanici připomíná smutnou roli Dolomit v první světové válce. Tehdy bylo v ledovci ukryto celé vojenské „město“ a dodnes vydají čas od času masy ledu svědectví minulosti.
Lyžařským střediskem se protahuje i trasa safari Sella Ronda, provádějící své návštěvníky fascinujícími scenériemi kolem masívu Sella. Její trasa je zároveň „únikovou“ cestou z Porta Vescovo pro slabší lyžaře zpět do Arabby. Probíhá tudy i „válečné“ lyžařské safari Grande Guerra.

Civetta
Legendami opředený masiv Monte Pelmo a horolezci obávaná severní stěna Civetty jsou grandiózními strážci rodinného lyžařského areálu, který obývá řídce porostlé pahorky mezi nimi.
Lanovky a vleky propletly pahorkatou krajinu pod Civettou tak, až vznikla celkem kompaktní aréna s 80 km sjezdovek.Značná rozlehlost areálu s sebounese možnost vstoupit do něj hned několika branami – z rušnějšího střediska Alleghe, klidné Selvy di Cadore anebo ze Zolda.
Drtivou většinu zdejší lyžařské pahorkatiny ovládá střední třída – tedy červená, a to od široké ležérní až po sportovnější slalomák. Areálem se proplétá i nespočet panoramatických dálnic, které fungují hlavně coby spoj mezi jeho jednotlivými částmi. Dík velké terénní členitosti si lyžař připadá být stále na objevné túře.
Pomyslný středobod areálu tvoří vrcholek Col dei Baldi, přístupný kabinkou a navazující sedačkou z Alleghe a přes vrchol Monte Fertazza ze Selvy. Severně k Alleghe z něho klesají i sportovnější tratě s až tisícimetrovým převýšením a jedinou rušivou rovinkou v půli cesty. Dalším epicentrem náročnějších sjezdovek je Zoldo, z něhož kabinková lanovka zpřístupňuje přehledné dvě sjezdové dálnice (červenou a černou), využívané i pro závody Evropského poháru. Tyto tratě jsou zároveň nejrozsáhlejším areálem nočního lyžování v Dolomitech.
Lyžařský areál byl v posledních letech viditelně modernizován, přičemž z hlavních tahů zmizely staré vleky náhradou za moderní a často expresní 4sedačky. Průzračné jezero Alleghe vzniklo v roce 1777 následkem sesuvu a dokládá tak, že zdánlivě nehybné masivy hor svou kamennou tváří neustále promlouvají.