Val Thorens

Nejvýše položený ubytovací resort Alp - Val Thorens (2 300 m) - je mekkou lyžařů, kteří jsou náročnější v nejširším smyslu slova. Superspolehlivá záruka sněhu je vykoupena exponovaným terénem zcela bez porostu a velkou rušností střediska od Vánoc v podstatě do konce sezóny. Ačkoliv je Val Thorens klasickou „ski-station“, není nevzhledné a v porovnání s ultra-betonovým Les Menuires by se dalo říci, že je i milé. Leží na konci vysokohorského údolí Bellevile, v jehož nižší části leží právě Les Menuires (1 800 m) a stylové St. Martin de Bellevile (1 400 m).
Celý kotel terénů se rozevírá jako amfiteátr kolem Val Thorens: dlouhé červené tratě stékají z ledovců Peclet, Chaviere i ze sedla du Fond. Vrcholem, skutečným i pomyslným, je třítisícový Cime de Caron (3 230 m) se dvěma členitými sjezdovkami: červenou a černou se 700m převýšením (obě se střídavě upravují), zpřístupněné obří visutou kabinou. V oblasti za Caronem leží další kotel s dlouhými, středně náročnými tratěmi a ultradlouhou přibližovací kabinkou ze „čtvrtého“ údolí - z Orelle.
Devizou Val Tho je nadstandardní sněhová jistota (co do množství i kvality), pramenící z jeho nadmořské výšky a severní orientace většiny svahů. To vše jen zde pojišťuje dvě stě sněžných děl.
Cestovatelé se mohou snadno přehoupnout na přehledné dálnice nad Les Menuires anebo do sousedních údolí - jak Mottaret, tak i Courchevel jsou díky rychlému a výkonnému systému lanovek a vleků relativně rychlé přístupné. Skipas má podobu bezkontaktní čipové karty.
Val Thorens a samozřejmě celé Tři údolí svým rozsahem určitě přebohatě vyhoví milovníkům lyžařského safari i freeriderům. Největší komplexně propojené lyžařské středisko na světě, jež se navzdory svému názvu rozkládá již ve čtyřech údolích - nejznámějšími centry jsou Courchevel, Meribel a Mottaret v prostředním údolí, Les Menuires a Val Thorens a nakonec Orelle v nejpozději připojeném „čtvrtém“ údolí.