Les Arcs

Pestře členěný areál Les Arcs se skalnatým terénem okolo Auguille Rouge anebo pravidelnými carvingovými ranvejemi v řídkém lese nad Arkem 1600 a 1800 má ubytovací zázemí v uměle vystavěných resortech, z nichž lze podle chuti vybrat jednoduché a uniformní i poměrně luxusní, ovšem bez zvláštní atmosféry a s omezeným večerním životem. Lanovkový park byl v posledních letech výrazně modernizován, lyžařskou i technickou atrakcí je pak spojovací dvoupatrová visutá kabina do La Plagne ( jen se skipasem Paradiski).
Les Arcs je typickým uměle vytvořeným resortem s avantgardními ubytovacími centry 1600, 1800 a 2000 ze 60.-70. let, o jejichž kráse se můžou vést spory, ale oficiálně patří k architektonickému uniku. K tomu nejvýše položenému se v roce 2003 připojil luxusní rezidenční a tradičně vyhlížející Les Arcs 1950, postavený kanadským Intrawestem. Úspěch ho přiměl k projektování dalšího podobného resortu nad „1850“. Monopol malých studií je zkrátka pryč - ubytovat se můžete v prostornějších rezidencích i hotelech až do čtyřhvězdičkové kategorie. Přijet přesto můžete jen v určený den, obvykle v sobotu.
Lyžařskou dominantou areálu s 215 km sjezdovek je „růžová jehla“ Auguille Rouge (3 226 m n. m.) s dechberoucím výhledem a atraktivními vysokohorskými tratěmi - červenou a černou. Kvůli jejich traverzovitému průběhu ale potěší spíš běžného jezdce než technicky náročného carvera, který bude mít nejlepší žně v nekonečné spleti červených dálnic na svazích nad 1600, 1800 a Vallandry. Zato je Auguille Rouge se svými neupravovanými černými tratěmi rájem příležitostných freeriderů. Ti náročnější off-pistéři by neměli minout královský sjezd s 2 000m převýšením z „jehly“ do vsi Villaroger (s guidem!), kam ostatně vede pěkný červený sjezd i po sjezdovce. Komu je arcská porce tratí málo, může si připlatit za skipas do La Plagne (Paradiski) - ty jsou ale celkově „modřejší“. Přemýšlet o tom má smysl pro nenasytného objevitele anebo expertního freeridera, neboť mezi oběma středisky je nespočet itinerářů z vrcholu Bellecote. Další dimenzí je velké freeridové turné z Tignes do Les Arcs. Vysokohorská poloha kotle nad Les Arcs 2000 je spolehlivým mrazákem pro sníh, kterého v dlouhodobém průměru napadne okolo 6 metrů za zimu (extrémy tři a půl a deset metrů v posledních 10 letech). Odhadem je třeba nejméně úhrnu dvou metrů na pokrytí skalnatějších partií. V začátku sezóny je tak spolehlivější níže položená, travnatější část nad šestnácti- a osmnáctistovkou, která je navíc zasněžovaná (celkem 47 ha). Jet sem v prosinci je trochu risk, narozdíl od dubna, kdy bývají až na výjimky podmínky (málo lidí, sněhu i slunce dostatek) velmi dobré. Hlavní modré a červené tratě se upravují kvalitně a denně, vybrané černé dvakrát třikrát týdně. To je spolu s menším pokrytím děly další rozdíl mezi carvingem posedlými Rakouskem a Itálií, žehlícími vše od modré po černou jako košili do tanečních.